| | - R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 6. 2012
Re: jeden ul a utocici vcely
"Dekuji za podnety. K tem okolnostem: chapu, ze mene pristupu je lepsi, ale prave toto byl ul, do ktereho jsem moc nelezl. Jednou pred destem, ale to bylo takrka tehdy po cely den a posledne bylo jen zamracene rano. A bylo zajimave, ze tri nizke nastavky byly bez potizi, ale utok zacal teprve pri odkryti vysokeho plodistniho nastavku, resp. pri jeho ndzvednuti s cilem podivat se pod nej. Je pravda, ze jsem nestihl zakourit, ale utok byl okamzity-je mozne, ze zakoureni by pomohlo, resp. ze na koureni muze takto zasadne zalezet? Snad posledni vec - ul byl az prilis velky, zbytecne rozsiren o mezisteny, ktere byly/jsou neobsednuty. "
Vhodná doba pro zásah je zhruba tehdy, když z česna normálně lítají. Ideálně když je aspoň slabá snůška. Ať je už pod mrakem nebo není. U delšího deštivého období a následně potom hned po dešti při vyjasnění včelky zůstávají hodně v úlu. Protože vědí, že medovicová i nektarová sladina bývá spláchnuta vodou nebo aspoň naředěná, takže se nevyplatí ji sbírat a pyl je skoro totéž v bleděmodrém. Navíc všechno od země po stromy je mokré, pro létavky je tak velké nebezpečí, že se při nějakém problém namočí a v mokrém prostředí potom těžko uschnou a těžko se vrátí do úlu. Proto létavky zůstávají v úlu a na každý zásah reagují velice divoce. Navíc pokud jsou úly venku, včelař při práci se včelami šlape v blátě, může snadno uklouznout, zranit se...
Takže pokud skončí déšť, je třeba počkat aspoň 8 - 12 hodin za pěkného počasí přes den nebo přes noc, než se zdroje snůšky v přírodě obnoví a včelstvo nastartuje normální denní chod shánění a zpracovávání zásob.
Podobně lze zdůvodnit vyšší útočnost včelstva při horkém, suchém a větrném počasí. Zdroje sladiny jsou většinou zaschlé, pokud v doletu není nějaké vlhké místo chráněné před větrem , vítr včelkám ztěžuje létání a pohyb rostlin za větru ještě o to víc ztěžuje včelkám sbírání pylů a těch zbytků nezaschlé sladiny. Takže taky většina létavek je v úlu nebo se poflakuje v jeho blízkosti.....
Co se týká časového období vhodného pro zásah, ráno je to ohraničeno dobou, kdy je příliš chlad, vlhko a snůška je slabá, takže včelky ještě málo létají. Tam by zásah dopadl špatně. Když je silná snůška, létají dříve a o to je možné do nich jít dříve. V teplých suchších letních dnech je potom kolem poledne propad snůšky, protože bývá příliš horko a pokud snůška není z vlhkých chráněných ploch, sladina přes poledne zasychá. Podle mně to právě koliduje s těmi máky, právě pole bývají suchší a vystavené větru, proto v teplých letních dnech snůška z polí se kolem poledne propadá, létavky se tak shromažďují v úlu a dělají problémy při zásahu. Potom zase s odpolednem s ochlazením se snůška zase rozjede a včely bývají klidnější. Tyhlety věci ale taky obrovsky souvisí s diverzitou krajiny, kde je rovná plocha a třeba samé pole , tak to je výrazné, anebo kde jsou zdroje hlavní a jediné snůšky na vzájemně podobných místech. Kde je členitá kopcovitá krajina se všelijakými zákoutími a různými biotopy, tak tam se to neprojeví.
Co se týká doby k večeru, tak většinou, při šetrné práci a pokud byla během dne dobrá snůška, je možné být ve včelách doslova dokud je vidět. Pokud se nejedná o vysloveně studený, sychravý nebo větrný večer. Včelky jsou zaměstnané zpracováváním donesené sladiny a tak jsou poměrně klidné Akorát poslední hodinu, dvě hodiny před západem slunce je dobré vybírat pro práci klidnější včelstva. Jak už je hodně tma, je se včelami problém v tom, že už je světlo nezahání do úlu mezi plásty, ale rozlézají se ven podél proudu vzduchu se svou vůní, který větrají z otevřeného úlu. Je možné tak ztratit spousty včel z úlu, po zavření úlu už kvůli tmě nevzlétnou a nevrátí se česnem, ale zůstanou venku přes noc. Mohou přes noc zkřehnout anebo být uloveny dravci, hmyzími nebo teplokrevnými atd.
Co se týká onoho vzlétnutí divokých včel až po odkrytí vysokého plodištního nástavku, domnívám se, že včelky byly "načaté" už z dřívějšího zásahu a "dodělaly" je rázy a otřesy při sundávání strůpku a horních nízkých nástavků. Nebo třeba jen rázy přenášené vlhkou zeminou při chození kolem toho úlu.
Včely jsou v první řadě citlivé na zásah v blízkosti plodu, případně česna, ne na zásoby . Takže při sundávání nízkých nástavků se zásobami divočejší včelky zůstaly kolem plodu a nereagovaly, jak se k plodu po odkrytí dostalo světlo, tak vyrazily..... Pořádné zakouření plus potom nějakých půl minutky minutku čekání, jak zní návod starý nejméně 100 let, by je nejspíš přinutilo nasát zásoby a tím je uklidnilo nebo zpomalilo.
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57744
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |